Peca | Lidi kolem mě

Existuje nespočetná sorta lidí kolem mne. Včetně přátelů, kamarádů i rodiny. Mnoho let zjišťuji, že si je nemohu vměstnat všechny do paměti. Samo sebou mimo těch s kterými se setkávám dennodenně, či jsou mi nějak blízcí, např. rodinní příbuzní.

Proto někdy zažívám komické situace. Hlavně pro mne. Někdy mě třeba někdo zdraví a mezitím co se zdravíme, tak mi v hlavě šrotuje kdo to vlastně je a kde ho mám zařadit. To mi pak tahle myšlenka lítá v hlavě i celý den. Někdy se mi to vůbec nevybaví. V lepším případě tu osobu během následujících dnů potkám znovu a vše je v pořádku.

Obzvláště komické situace bývají přes slunečné dny kdy jsi lidé neuvědomují, že když nosí tmavé sluneční brýle které jim zakrývají oči a vlastně čtvrt obličeje, tak jsou u mne prakticky nerozpoznatelní. Kolikrát v tom spěchu se nestihne ani tomu druhému říci, že je skrze ty brýle nerozpoznatelný.

Navíc u mne je problém ten, že když se potkám s člověkem a vidím jej prvně v životě a prohodíme spolu pár slov.  Tak prostě mám v příštím náhodném setkání někde ve městě, problém vědět kdo to je, i když mě třeba ten člověk pozdraví. Pak začíná ono šrotování v hlavě.

Ženy to mají docela u mne vychytané, neboť už se mi stalo, že jsem potkal kamarádku, která byla jinak nalíčená než jsem byl kdy zvyklý a měla i jiný účes a to mě doslova tak zmátlo, že jsem ji absolutně nepoznal. Naštěstí co si vzpomínám se ještě ten den a v ten čas rozlousklo kdo to byl. To bylo třeba pak pro mne velké překvapení.

Teď trošku odbočím od toho poznávání lidí. Když jdu po městě, tak přitahují různé bezdomovce a podobné lidi, kteří žádají drobný příspěvek. Zdá se mi, jako bych je něčím přitahoval a do dnešního dne jsem to nepochopil. Proto nad tím bádám dále a pevně věřím, že jednou odpověď přijde. Mám to takhle vyzkoušené, že když odešlu otázku do systému (tak říkám tomu co je nad námi), většinou se mi vrátí odpověď a jedno odkudkoliv prostě se vrátí. Je docela možné, že tento blog píší na popud semináře, kterým jsem těsně před tím prošel u jednoho skvělého kamaráda. (tímto ho zdravím)

Jsem přesvědčen o tom, že není jednoduché poznat kdo jaký přesně je. Ale zase na druhou stranu jsem už prošel tolika skupinami lidí, tak si dovolím tvrdit, že občas dokážu rozpoznat člověka jaký je. Když se stane, že se nezdaří, tak se vůbec nic neděje je to pro mne jakási zkouška a z toho usuzuji, že stále je se co učit. 

Vím, že je dobré mít neustále lidi kolem sebe a jen my sami si určíme  které si pustíme blíže k sobě.

"Všichni chtějí mít přítele, ale nikdo se nestará o to, aby byl přítelem."

                                                                                                           Alphonse Karr